Informační mlha okolo Charkovské ofenzívy: Jak je to s Ukrajinským vítězstvím? Skutečně byly Rusové zaskočeni a pobiti?

Během uplynulého víkendu jsme mohli být svědky mnohých „zaručených“ zpráv o zásadním úderu VSU (Ukrajinských ozbrojených sil) na pozice ozbrojených sil Ruské Federace v Charkovské oblasti, konkrétně šlo o obce Balakleya a Kupjansk. Již v minulém článku jsem přiblížil skutečnosti, které se těchto míst týkají a hovořil jsem o tom i ve druhé části Myšákova informačního okénka a zdůrazňoval jsem fakt, že informace jsou kusé a nelze tedy dělat jakýkoliv závěr. Nicméně naše prorežimní a probruselská propaganda jede na plné obrátky a tak se není čemu divit, že jsme už od víkendu mohli číst o „zásadním průlomu“ a „vítězství na severní frontě“ z pohledu sil VSU.

Důležité je pochopit, k čemu a jak vlastně došlo. V podstatě je to velmi jednoduché. Městy Balakleja a Kupjansk prochází dopravní infrastruktura, která umožňuje rychlé a včasné zásobování vojáků municí, potravinami a léky. Pokud by došlo k přerušení dopravních tepen, Rusové v této oblasti by byli odříznuti a vydáni napospas Ukrajinským jednotkám. Tady je důležité si upřesnit, že k Charkovské ofenzívě ukrajinský režim „posbíral“ 50.000 vojáků a několik stovek kusů obrněné techniky. Co na tom, že většina z těch 50.000 nejsou ani řádně vycvičení vojáci, ale odvedenci z 1. a 2. mobilizační vlny a nemalá část této armády je dále zastoupena zahraničními žoldáky. O technice nemluvě, prosakují informace, že Ukrajina již přišla o téměř všechny své obrněné jednotky, tzn. Tanky a OT a na bojišti jsou vidět kusy, které byly na Ukrajinu poslány z Polska, Rumunska, Německa a dalších zemí. O vzdušných silách je škoda mluvit, ty již prakticky neexistují až na několik, dosud nesestřelených letounů a vrtulníků a je jen otázkou času, než se na Ukrajině objeví ty Slovenské, či Polské MiGy.

Podle zpráv z bojiště šlo o velkolepou bitvu. Ukrajinci zaútočili přímo na pozice Ruských ozbrojených složek ve dvou sledech. První sled byl ve středu a ve čtvrtek a další přišel v pátek navečer a pokračoval přes víkend, až do pozdních nedělních hodin. Během prvního sledu však byl přímý útok u Balakleji odražen a u Kupjansku došlo zablokování Ukrajinských útočících sil. Přes noc následovalo dělostřelecké ostřelování na obě strany, v Balakleji, po pár hodinách „relativního klidu“ došlo k pěchotnímu útoku, kdy se Ukrajincům podařilo dostat se ze západní části města až do středu města. Rusové drželi východ města. Ve čtvrtek se situace opakovala, ale pro VSU dopadla v Balakleji poměrně špatně, neboť útočící jednotky byly zničeny pozemními silami a ty, co je přicházeli podpořit z pozic za městem, byly zničeny letectvem. Ztráty VSU v těchto dvou dnech překročili 5.000 mužů a desítky kusů obrněné techniky, na Ruské straně se dalo s jistotu hovořit o ztrátách desetkrát menších.

V Kupjansku už to Rusové tak lehké neměli, neboť byli velkým počtem útočících jednotek donuceni ustoupit k mostu přes řeku Oskol, protože jinak by jim hrozilo obklíčení a jisto jistá porážka. Během dnes se u Kupjansku seběhly tvrdé boje o pozice a Ukrajinská armáda přišla o spousty obrněnců, Ruské ozbrojené složky ztratili ten den okolo 450 mužů. Před tím, než se na město snesla noc si ale mohli Ruské síly trochu oddychnout, neboť zde zafungovalo letectvo a díky masivním úderům vrtulníků KA-52 Aligator a stíhacím letounům SU-25 a SU-30, utrpěli postupující jednotky Ukrajinské armády velmi významné ztráty a museli se stáhnout do výchozích pozic. Než se zaktivovalo dělostřelectvo, chvíli to zabralo, ale letectvo bylo schopno nejen zahnat Ukrajince zpět, ale ještě zničit několik dělostřeleckých systémů Gvozdika a Hyacint-B. A aby toho nebylo málo, po leteckých úderech ještě přišel úder raketami Iskander, které se postarali o několik kusů odpalovacích raketových zařízení BM-21 Grad a Alder.

V pátek se Ukrajinské síly znovu pokusili zaútočit na Balakleju z předsunutých pozic na západním předměstí, ale Ruské jednotky je dokázali potlačit a dokonce vyhnat z města. Nicméně, nebylo co slavit, protože ještě ten den večer se Ukrajinská armáda postavila do útoku a Ruské jednotky musely ustoupit až na východní předměstí. V Kupjansku to bylo o hodně klidnější, ale Ruské jednotky byly nakonec donuceny ustoupit na druhou stranu mostu přes řeku Oskol poté, co Ukrajinská vojka zničila řízenými raketami jeden most jižně od přehrady, nacházející se na této řece a další poškodila. Pokud by zde totiž Rusové zůstali, čekala by je jistá smrt.

V sobotu ještě probíhali v Balakleji dílčí poziční boje, ale šlo v tomto případě pouze o střety, které měly dát Rusům čas na stažení všech jednotek a evakuaci obyvatelstva, neboť Ukrajinští vojáci a členové fašistických oddílů zveřejňovali na sociálních sítích svá hlášení a tvrzení, že „všichni obyvatelé, kteří sympatizují s Ruskem a Rusy na jimi okupovaných územích, budou zničeni spolu s nepřítelem.“ Mnoho obyvatel tak uprchlo do Ruska, nebo se evakuovali s vojáky, ale spousty jich zůstalo. Co se s nimi stalo v tuto chvíli nevíme. V Kupjansku se Ruské síly musely stáhnout více do středu města a až na východní předměstí a odtud se evakuovat pryč z oblasti.

V neděli jsme se už mohli dočíst o znovudobytí Balakleji a Kupjansku. Dále jsme mohli zaznamenat zprávy typu „Osvobození od Rusů“, nebo „Rusové byli zahnáni“. Celou stať nad tímto závěrem jsem sepsal proto, že naše média se ani nepokusila alespoň trochu nastínit, jak to vůbec probíhalo. Já sám sice nemám úplně všechny informace, ale z toho co jsem mohl sledovat na Telegramových kanálech, bylo možné poskládat tyto fragmenty vývoje situace do uceleného obrazu. A nyní, na závěr, připomenu několik zajímavých faktů:

1. Ukrajinci zaútočili ve dvou směrech (Balakleja a Kupjansk) silou 50.000 mužů a několik stovek kusů obrněné techniky

2. Počet Ruských „obránců“ (v tomto případě, protože se na držených pozicích bránili) byl 8x(!) nižší, než počet útočníků.

3. Za první den ofenzívy přišla Ukrajinská armáda o 5.000 mužů a několik desítek kusů obrněné techniky. Celkové ztráty až do nedělního odpoledne se odhadují na 15.000 mužů na Ukrajinské straně a na 1.800 na ruské straně.

4. Ruský kontingent byl v této oblasti tak malý, neboť čekal na doplnění mužstva a zásob. Posily měli dorazit v sobotu dopoledne.

5. Vzhledem k vývoji situace byly posily odvolány a nasměřovány do Doněcka, kde proběhne přeskupení sil a následně protiofenzíva.

6. Důsledkem přesměrování posil bylo rozhodnuto o ústupu z pozic a stažení se na doněckou linii.

7. Generální štáb Ruské Federace se vyjádřil k ústupu tak, že je pro něj „důležitější zachování životů vojáků, než politická reprezentace průběhu vojenské operace“.

8. Ukrajincům se podařilo odříznout Ruské jednotky v severní oblasti a obsadit tepenní komunikace mezi městy Kupjansk, Izyum a Balakleja. Zbývající Ruské jednotky se z Charkovské oblasti budou buď muset stáhnout, nebo se opevnit a vyčkat příchodu posil, které se v tuto chvíli přeskupují na doněcké linii.

9. V důsledku zpráv o ofenzívě v Charkovském směru, zapadly informace o zničení dalšího odpalovacího zařízení M-142 HIMARS a několika kusů tažených houfnic M-777 z USA.

V následujících dnech bude velmi zajímavé sledovat, jak se vyvine situace jak v Chersonské oblasti, tak v Charkovské oblasti. Vzhledem k tomu, že v Chersonské oblasti, Ruské jednotky operují ve velkém, hlavně prostřednictvím leteckých úderů a ničí Ukrajinské obrněnce a nacisty jak na běžícím páse, mám osobní pocit, že Chersonská ofenzíva bude brzy ukončena a pokud se Rusové pokusí o protiofenzívu u Charkova, bude určitě rychlá a brutální. Pokud je v tomto kroku skryta nějaká lest, tipnul bych si, že teď se Rusové stáhnou, nechají Ukrajince dojít na jejich dřívější pozice a poté je „uzamknou“ ze všch stran. Do hry nám ještě vstupuje další varianta vývoje situace a to ještě větší ústup ze současných pozic, které drží Ruská armáda, načež toto „ustoupení“ by mohlo dodat Ukrajincům odhodlání pro útok na Ruské území. A pokud by k tomu došlo, Rusko by, prostřednictvím Vladimíra Putina mohlo vyhlásit mobilizaci, kterou nechtělo vyhlašovat, protože doposud nešlo o přímé ohrožení Ruského území a bez tohoto ohrožení by Rusové s mobilizací jednak nesouhlasili a za druhé by si tím Vladimír Putin pobouřil ohromnou spoustu občanů. Pokud by došlo na tento třetí scénář, Rusko by pravděpodobně nasadilo zbraně a zbraňové systémy, které jsme ještě neměli možnost vidět v akci a ze speciální vojenské operace by se rázem stala regulérní válka. Ale nechme se překvapit.