Stát potřebuje generální údržbu a úklid! Bude vyslyšen hlas lidu?

Přiblížil se nám „svátek demokracie“. Takto eufemisticky bývají nazývány svobodné volby. Jednou za čtyři roky se občané vydají na pouť z tepla svých domovů k volebním urnám. Vím, že ten výraz „teplo domova“ je, obzvláště dnes, velice palčivé téma, ale pro účely úvodu našeho článku jej použiji, neboť mi to přijde, v těchto podzimních měsících správné a na místě. Faktem tedy je, že letos jsou, kromě komunálních voleb, i volby do 1/3 senátu. A senátní volby, jak známo, probíhají každé dva roky, neboť senátorský mandát je 6-ti letý. Ale protože by to bylo administrativně náročné, senát se „dovoluje“ každé dva roky po jedné třetině. Nicméně platí, že vzhledem k tomu rozdělení na třetiny nevolí celá Česká republika, ale vybrané volební obvody (ty další již volili před dvěma lety, nebo budou volit až za dva roky). Zde, na přiložené mapce, můžete vidět, kde všude se bude volit do senátu. Nechci se ani tak rozepisovat o komunálních volbách, protože tam je politika určována místními politiky a situací v jednotlivých obcích, takže jí nelze nijak globalizovat, ale přeci jen jí trošičku naťuknu v následujících odstavcích.

Senát má v naší zemi nevalnou pověst a od jisté doby (rok 2014) je stále méně považován za důležitý orgán státní správy. Mnoho lidí jej vidí, jako naprosto zbytečnou instituci a odkladiště vyhořelých a nepotřebných politiků. Je to především proto, kdo v tom senátu sedí a ano, najdou se světlé výjimky, kteří tam jsou a bijou se za dobro občanů. V současné chvíli je tam opravdu JENOM JEDEN ČLOVĚK, který hájí naše zájmy, jakožto zájmy obyčejného ,často dělného lidu a tímto člověkem je senátor Jaroslav Doubrava. Zbytek senátu nestojí za odplivnutí.

Když se podíváte na složení vlády a následně poslanecké sněmovny, kde mají strany vládní „pětidemolice“ jasnou převahu a pohodlnou většinovou „sto osmičku“, mohou cokoliv prosadit „na sílu“ i přes odpor opozice. V senátu mají vládní strany taktéž většinu, a jeden statečný to opravdu nezachrání (je potřeba za ním vyslat posily). Takže kdyby Fialově vládě prdlo v kouli a chtěli by protlačit sebevětší hnus, ať už je to cokoliv, mohou to „na sílu“ protlačit. A sněmovnou to projde. A stejně tak senátem. Ale pouze v případě, že současná opozice nebude dělat obstrukce, nebo jiné podobné zákonem povolené akce. Ono totiž když opozice obstruuje, tak vzniká mediální okno, během něhož mohou občané nasbírat a projít mnoho a mnoho informací a materiálů, které se týkají třeba právě obstruovaného tématu. A toho se vláda bojí. Bojí se, že by se náhodou „lůza mohla dozvědět, cože to na ní chystáme“. A pak by mohla přijít mela. Nedávno to dali „proruští sympatizanti“ najevo na Václaváku, že si s nimi vláda prostě nemůže jen tak utírat prdel. A že jestli v tom bude pokračovat, tak to taky může vláda pěkně odskákat. Defenestrace mají u nás dlouholetou historii a jak to zpívá Tomáš Ortel, v písni Absurdistán: „Proberte se na radnici, bude to fakt bolet! Z okna na tu dlažbu, tvrdej bude dolet!“.

K senátním volbám je, zvláště v těchto zlých časech (a to nemluvím o tom, že ty opravdu zlé nás ještě čekají a možná už letos v prosinci), velmi nutné přijít. Je mi naprosto jasné, že se najde spousta lidí, kteří si řeknou: „A proč bych tam měl chodit? Senát je zbytečná instituce a nejlíp by bylo, kdyby se zrušil, tak do něj přeci nebudu volit!?“ Ano, je to Vaše občanská a svobodná volba, ale uvědomte si, že ti voliči stran „pětidemolice“ tam přijdou a naházejí jim to znovu a znovu se do senátu dostanou členové pětidemolice. Tím, že do té urny hlas nevhodíte, nikomu neprospějete (respektive prospějete pouze současné vládě). A pokud se ptáte: „Koho volit?“, odpověď je vcelku jednoduchá. Stačí se podívat na konzistentnost stran ve svých programech a celkově na program (a vůbec radši se podívat na historii volebních programů). Ty strany, které jsou stále konzistentní ve svých programech a dokazují to například publicistickou činností, prací ve sněmovně, prací v europarlamentu nebo to lze zjistit z jejich tiskových konferencí či seminářů, které bývají pořádané na půdě poslanecké sněmovny, tak takové je více než vhodné volit, ale pozor: Musí to mít smysl. Je mi jasné, že pokud bude zde nějaká politická strana o 30-ti členech, asi se fakt nikde neprotlačí a zase na druhou stranu: Velké strany mohou mít „skryté pozadí“, ať už jde o financování, nebo členství jednotlivých členů v protinárodních, nebo korporátních organizacích. Typickým příkladem takové organizace je Aspen Institute, o kterém jsem hovořil v Myšákově informačním okénku, nebo třeba Římský klub, Panevropský spolek a tak podobně. Na tyto skutečnosti strašná spousta lidí vůbec nehledí, protože o nich často ani vůbec neví a netuší, že vlastně existují. A to je také důvod, proč mainstreamová média o tomto nehovoří a proč se vláda a režim snaží alternativní média, která na toto upozorňují, umlčet.

Uděláme si takové malé shrnutí: Pokud se chceme vyvarovat tomu, aby v následujících měsících a letech, byly parlamentní instituce, které rozhodují o zákonech, jež ovlivňují naše každodenní životy, obsazeny sebrankou hlupáků, neumětelů a všehoschopných podlejzačů a posluhovačů cizáckým zájmům, je nanejvýš nutné přijít k senátním volbám. Může to být právě Váš hlas, který rozhodne. Uvědomte si, že když si řeknete: „No jo, ale co zmůže ten můj jeden hlas?“ a to samé si řekne 100.000 lidí, už to není jeden hlas, ale hlas statisíců a to už je pořádná síla, protože do senátních voleb chodí většinou volit okolo 30% populace, takže zvolení senátoři většinou obdrží, ne více, než 10.000 – 15.000 hlasů. A mějte na paměti, že pokud se k volbám do senátu nezmobilizují alternativci a patrioti, tak voliči pětidemolice určitě protlačí na rozhodující místa právě ty, které odtamtud chceme vypráskat.

Na závěr malé pohovoření o komunálních volbách. U těch je situace trochu jiná, protože se jedná o politiky na místní úrovni a většinou, v případěch malých a menších obcí, nemají ani nějaké vazby na stranické lídry a většinou nejsou ani nijak spjatí se stranickou politikou. Ale chce to obezřetnost. Na malých obcích se lidé mezi sebou většinou znají a tak je šance na to, že by zvolení politici prováděli nějaké lumpárny, relativně malá. Co se týká zastupitelstev větších obcí a měst, zde je třeba už pohlížet na politickou a stranickou příslušnost trochu jinak. Tito politici by totiž mohli (a ve většině případů budou) následovat stranickou politiku a pokud budou lidé špatně volit, mohlo by se jim také stát, že zvolené nové zastupitelstvo klidně odhlasuje vznik uprchlického tábora ve městě, nebo třeba zónu pro araby či jiné neplechy. A v takovém případě už bude pozdě na to, říkat si: „Že já vůl jsem tam toho Járu zvolil. Von je to dobrej chlap a přemejšlí, ale takovouhle prasárnu jsem fakt nečekal. Ale co čekat od TOPáka?!“

Svátek demokracie se blíží a není času nazbyt a není nač čekat. Je potřeba se zmobilizovat a vyrazit k volbám. Přesvědčte i své příbuzné a volte moudře. Pokud bychom to zjednodušili, koho volit, přesný návod Vám nedám, neboť sympatie a preference má každý z nás jiné, ale pokud se shodneme na čtyřech základních pilířích, které od strany, či jednotlivých kandidátů chceme, měli by to být tyto:

• Pronárodní cítění, program a odmítání posluhování cizím mocnostem
• Naše země, naše pravidla a žádné podřizování se, znovunastolení národní soběstačnosti a suverenity
• Zajištění základních práv, vyplývajících z ústavy, včetně svobody slova a projevu
• Dostupné energie, potraviny, bydlení a orientace na mezinárodní politiku všech azimutů
  

Stav naší politické reprezentace je opravdu děsný a „k zblití“. Je potřeba provést generální úklid a údržbu státních institucí. A pokud by to nedopadlo dobře, čekají nás opravdu zlé časy. Ale jedním si buďte jistí: Oni (pětidemolice) se bojí! A bojí se tak moc, že kvůli tomu budou nejen lhát, ale určitě se pokusí i falšovat výsledky voleb, protože lidi už jsou fakt nasraní. A tu hru na to, že za všechno může Babiš a Putin, už jim dávno spousta lidí nežere. A zakončím to slovy písně Absurdistán od Tomáše Ortela:

„Zuboženej stát se díky Vám teď topí v bahně!
Pracující lid skončil někde na dně.
Z toho dna se zvedneme a najdeme tu sílu,
kopancema v prdelích Vám zvětšíme díru!
Dochází mi dech a chce se tak křičet!
V podhradí zbraně začínají řinčet!
Proberte se na radnici, bude to fakt bolet!
Z okna na tu dlažbu, tvrdej bude dolet!“