Jedeme nakupovat! – díl 3. Německo

Views: 393

Je tu další díl z naší série „nákupních cestopisů“, ve kterém jsme zavítali k našim západním sousedům, tedy do Německa. Mezi druhým a třetím dílem je větší časová prodleva z důvodu toho, že Německo je pro mne, relativně vzato, přeci jen časově hůř dostupné, pokud jde o dojezdovou vzdálenost. Z centrální části Českomoravské Vysočiny nám cesta do nejbližšího německého města, kde bychom narazili jak na větší supermarkety, tak obyčejné prodejny, trvala necelé 3 hodiny (vynechali jsme dálnice). Jako cílovou destinaci jsme zvolili město Hauzenberg (našimi krajany v pohraničí s láskou nazývané Hajzlberk) a druhou zastávku jsme učinili v 23 km vzdáleném městě Freyung.

Poznámka:

Do jakéhokoliv cestopisu bych neměl zařazovat osobní pocity, či důvody toho či onoho, ale pro Vaší představu doplním, že naplánovat takovýto výlet není sranda, vzhledem ke složení pasažérů ve vozidle, protože takovéto výlety absolvuji s rodinou, tedy mojí drahou polovičkou a malou dcerkou (2 roky) a, ruku na srdce, kdo má malé dítě, tak ví, jak je složité cestovat s takovýmto malým pasažérem, který (ne)vydrží sedět 2 nebo 3 hodiny v autosedačce a neřvat. Já tedy mám neuvěřitelné štěstí, že dcerka je kliďas a cestování autem jí baví, takže je celou dobu v klidu, kochá se krajinou a povídá (žvatlá) si s maminkou. I přes tento fakt s námi ale malá nakonec nejela (zkušenosti z minulých výletů, kdy byla po hodině a půl trajdání po obchodech a lékárnách extrémně protivná) a osádku našeho vozu tvořil pouze řidič (moje maličkost) a velitel vozidla (má drahá žena).

Do Německa jsme vyrazili na nákup, kromě všeobecně známé skutečnosti, že německé zboží je lepší, než to české, i když má stejnou etiketu a stejného výrobce, tak stejné složení rozhodně nemá, mimo jiné i zvědavost, pokud jde o ceny a nabízený sortiment. Jeden by zaplakal, když zakoupí například v minulosti již tolikrát zmiňovaný luncheonmeat, který se prodává pod stejnou značkou jak v ČR, tak v Německu, ale zjistí, že ten český obsahuje podle etikety 39% strojně odděleného drůbežího masa a ten stejný, akorát že německý, obsahuje 86% vepřového masa. Zajímavá byla ale i nabídka ostatního sortimentu, který prostě v obchodních řetězcích, jež jsou i v ČR, nekoupíte. Za zmínku stojí například mělněné hovězí v plechovce, hotové boloňské špagety v krabici (obsah vysypete do hrnce, dáte tam 3 litry vody, 10 minut necháte vařit a máte hotové jídlo až pro 5 strávníků), nebo konzervované polévky (tak jako v Rakousku) všech možných druhů a chutí.

Něco o hostitelské zemi

Německo je náš západní soused, se kterým máme nejdelší společnou hranici. Počtem obyvatel přes 84,3 milionů patří k nejlidnatějším státům v Evropě. Pokud jde o etnického složení obyvatel Německa, je zde v posledních dvou dekádách celkem rozruch, neboť etnických Němců ubývá. Podle posledních doložených statistik je Německo jednou z největších zemí západní Evropy s nejnižší porodností, načež úbytek etnických Němců a tudíž i pracovních sil, je nahrazován imigranty ze zemí třetího světa a východní Evropy.

Česká republika by se do rozlohy Německa vešla zhruba 5x (přesně 4,52 krát), neboť Německo má rozlohu 357 023 km², kdežto ČR pouze 78 870 km². Nejvyšší horou Německa je Zugspitze (2962 m.n.m.), mezi nejvýznamnější řeky patří Rýn, Dunaj, Labe, Odra, Vezera a Emže. Na severozápadě je Německo omýváno Atlantským oceánem, na severu a severovýchodě Baltským mořem (po jehož dně vedl až do loňského září plynovod Nord stream). Jižní části země dominuje předhůří Alp a jezerní plošiny. Německo je, vzhledem ke geografii, rovinatou zemí, horské oblasti se vyskytují pouze na jihu (Alpy) a jihovýchodě (Šumava, Krušné hory).

Co se týká náboženství, vyznává jej 66,8% Němců. Nejpočetnější je křesťanství (okolo 90%), druhé místo zabírá islám (téměř 6%). Za zmínku stojí ještě pravoslaví (1,3%) a další velkou skupinou jsou ateisté a agnostici (33%).

Jakožto nejvýkonnější ekonomika Evropské unie se Německo pyšní HDP rovnou 4.837 miliard $, což jej řadí na 17. místo na světě a na 1. místo v Evropě. Průměrná mzda dosahuje výše 4.250 €, což je v přepočtu asi 106.000 CZK (údaje za rok 2022). Jde ovšem o průměr napříč všemi profesemi, nicméně průměrná mzda většiny Němců přesahuje již více, než 11 let, úroveň 3.000 €. Minimální mzda byla v roce 2022 navýšena na 10,45 € na hodinu, což když přepočítáme na měsíc, vychází nám 1.567,5 €, tedy 36.804 CZK při současném kurzu. Minimální měsíční mzda v ČR je nyní 17.300 CZK, tedy poloviční, než v Německu. Měsíční čistý příjem je v průměru (napříč všemi profesemi) rovný hodnotě 2.284 €, tedy zhruba 54.000 CZK. Pro ilustraci, například obsluha CNC strojů si přijde měsíčně na 3.183 € (74.736 CZK), plat montážního dělníka se pohybuje okolo 2.316 € (54.380 CZK) a prodavač/ka v marketu si vydělá 2.277 € (53.464 CZK). Zde si dovolím zmínit, že i ta „hajzlbába“ si v Německu přijde na vyšší peníze, než na které reálně dosahuje většina lidí v ČR, protože plat uklízečky v Německu se pohybuje měsíčně okolo 1.717 € (40.316 CZK).

Historické okénko

Historicky vzato bylo z Německého území neustále podnikáno nějaké tažení, či dobyvačná výprava, které neminuly území naší země. Tady bychom mohli říci, že v podstatě po celou dobu, co existoval na území Německa jakýkoliv státní útvar, vždy se rozmáhal na východ, České země nevyjímaje, a prakticky celá historie české kotliny je protkána bitvami a spory s obyvatelstvem západně od Krušných hor. Jinými slovy, ať už to byli Germáni ve starověku, raném středověku, či panovníci vrcholného středověku a novověku, až po novodobé vládce a vůdce, Germáni vždy chtěli uzmout Českou zemi pro sebe.

Z dob před vznikem Velkomoravské říše můžeme vzpomenout na spojenectví Slovanů a Keltů, kteří obývali českou kotlinu. Slované, coby zruční zemědělci, kováři a dobří bojovníci se spojili s Kelty, kteří na naše území přišli někdy okolo roku 200 před naším letopočtem a postupně se asimilovali do slovanské společnosti. Toto vzájemné prostoupení národů dalo vzniknout silnému státnímu útvaru, na bázi městských států, či regionálních vévodství, dostatečně silnými jak v obhospodařování půdy, tak zběhlými v boji. Je pravdou, že bojovnost byla spíše keltskou vlastností, než slovanskou, protože Slované bojovali vždy, až když šlo opravdu do tuhého. Keltové do toho šli vždy po hlavě. Nicméně takto sjednocené území vytvořilo dostatečné zázemí na to, aby expandujícím germánským kmenům nakopalo prdel a zatlačilo je zpět za Krušné hory.

Další odražení germánské expanze proběhlo taktéž ještě před Velkomoravskou říší, kdy se slovanské obyvatelstvo české kotliny spojilo ve spojenecký svazek s Avary (dnešní Maďaři) a společně vypráskali Germány pryč z tohoto území. To bylo okolo roku 685 n.l. Avaři, narozdíl od Slovanů, byli spíše útočným a kočovným národem.

Jak šel čas kupředu a lidé zapomínali, stalo se, že nakonec Germáni usedli na Český trůn a tak můžeme vzpomenout na Lucemburky, Habsburky či například Fridricha Falckého. Velkou ránou pro Čechy byla porážka v bitvě na Bílé hoře, po níž následovalo poněmčení obyvatelstva. Na celých 300 let od té doby byly Země koruny České spravovány Germány (ať už byl jejich původ v dnešním Německu, nebo Rakousku). Tady trošičku odbočím a připomenu bitvu o Vídeň, roku 1683, kdy se prakticky celé Německo a Západní Evropa vykašlali na bezprecedentní nebezpečí, které tehdy představovala expanze Osmanské říše a věnovali se žabomyším válkám mezi Francií, Západním Německem a Anglií. Tehdy se sjednotili Češi, Rakušané, Bavoři (východní Němci), Uheři (Maďaři) Sasové (východní Němci), Švábsko, Poláci, Lotrinci a Litevci, aby čelili mocnému nepříteli, který přešel přes úžinu Bospor, dobyl celý Balkán a chtěl si podrobit i východ a střed Evropy (z této doby máme zde v Čechách i vzpomínku a tou je minaret ve Valticích). Ale to se Osmanské říši nepovedlo a její bojovníci dostali toho roku u Vídně na budku (bitva proběhla 11. a 12. září 1683). V polovině probíhající bitvy se ke sjednocené středoevropské koalici připojili i pobaltští Latgalové (Lotyši) a Záporožští a Doněčtí kozáci (Rusové), kteří vpadli Osmanům do křídla a do týla. Nutno dodat, že Bavoři, Sasové a Švábové jsou v dnešních dobách obyvatelé spolkových zemí v Německu, které mají velmi blízko k ČR. Prakticky vzato bylo celému Německu (s výjimkou východoněmeckých zemí) úplně jedno, jestli si Turek podmaní východ Evropy, což se v dnešní době projevuje i na toleranci brutální imigrace do Německa právě z těchto končin.

V roce 1848 začalo osvícenství v českých zemích lid se začal probouzet z německé nadvlády. Na tajňačku se šířily texty psané česky a lid si mezi sebou šířil češtinu, jako svůj rodný jazyk. Když v roce 1914 začala první světová válka, jíž prakticky rozpoutalo Německo, tak v té době Čechy, coby součást Rakouska-Uherska, de facto ignorovaly říšské uspořádání a na bitevní východní frontě masivně přebíhaly na stranu Trojspolku (spojenectví Francie, Anglie a Ruského carství) tvrdíc, že „přeci nebudou bojovat proti bratrům Slovanům“ a bojovaly proti vojskům Rakouska-Uherska. Po konci války vzniklo Československo a Rakousko-Uhersko zaniklo.

20 let byl relativní klid, než se k moci v Německu dostala NSDAP (Německá sociálně demokratická strana práce) se svým vůdcem Adolfem Hitlerem. Ten, coby rozený Rakušan, po upevnění své moci zabral české pohraničí 15.3.1938 a v záři 1939 začal druhou světovou válku po zinscenovaném útoku na německou posádku v Gliwicích. Československo se stalo jednou velkou válečnou továrnou na výrobu děl, tanků a komponentů pro zbraně, letadla a kolovou či pásovou techniku. Perzekuce obyvatelstva byla díky jednotkám SS a Gestapu na denním pořádku. Němci měli s naší zemí a obyvatelstvem, stejně jako se všemi Slovany, jednoduchý plán… Vyhubit. Pro Germány byli Slované podřadnou rasou, která se v jejich očích hodí pouze jen jako námezdní pracovní síla a víc nic. Nutno dodat, že v moderních dějinách, když se podíváme, jak se germánské národy chovají k nám Slovanům, to v nich asi zůstalo dodnes.

Po skončení druhé světové války, kterou velkou měrou (tou hlavní) ukončil Sovětský svaz, bylo Německo, v rámci Postupimské konference, rozděleno na Východní Německo a Západní Německo. Respektive, takto bylo uspořádáno až po roce 1949, do té doby bylo rozděleno na 4 sféry vlivu (francouzská, britská, americká a sovětská). V roce 1951 založilo Západní Německo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), v roce 1955 vstoupilo do NATO a v roce 1958 bylo Západním Německem iniciováno založení EHS (Evropské hospodářské společenství, předchůdce dnešní EU, jehož prvním předsedou byl Walter Hallstein, což byl za druhé světové války elitní právník, člen NSDAP, který vytvořil stanovy této politické strany).

V současnosti je Německo moderní západoevropskou zemí, která v podstatě určuje směr EU. Jinými slovy, co řeknou Němci, to je svaté (dvakrát prohrály válku a teď se tu budou roztahovat, že?). V Německu je národní měnou Euro, do roku 2002 se používala jako platidlo Německá marka.

Kudy tudy cestička?

Záleží na tom, kde se nachází výchozí bod Vaší cesty. Pokud cestujete tak, jako my, tedy z Vysočiny, nejjednodušší je to autem přes České Budějovice a pak je to na zvážení, zda-li to „prubnout“ do Rakouska a po rakouských silnicích do Německa, což je otázka tak hodiny, než projedete z Rakousko-Českého pohraničí k Rakousko-Německým hranicím, nebo jestli to vzít stále po české straně, což znamená projet přes Prachatice, Volary a Strážný. Pokud chcete vyrazit na sever, například do Zittau, nebo do Drážďan, nejjednodušší je jet na velká krajská či okresní města, jako jsou Liberec, Ústí nad Labem, Chomutov, Litvínov, k těm jižnějším můžeme přiřadit Karlovy Vary, Aš nebo Plzeň. Odtud se snadno dostanete ke hraničním přechodům pro motorová vozidla.

Vlakem či autobusem se dostanete do Německa za pár hodin z větších měst, kterými projíždějí mezinárodní spoje. Jednoduše řečeno z Prahy, Brna, ale i z Plzně, Karlových Varů, Ústí nad Labem a dalších měst. Většinou bývá cílovou destinací některé větší německé město, jako třeba Drážďany, Zittau, Mnichov, nebo Regensburg, takže pokud nechcete cestovat do lokalit, jako je třeba Mnichov, nebo Berlín, mrkněte, zda-li vlak či autobus projíždí některým městem blíže k českým hranicím a zda-li tam zastavuje.

Jde to samozřejmě i letecky, ve větších německých městech jsou jak mezinárodní letiště pro velká letadla, typu Boeing, Airbus či Tupolev, můžete ale využít některou nízkonákladovou leteckou společnost a zaletět si do Německa charterovým letem, který Vás dopraví i na letiště v menších městech, ale nepředpokládám, že byste chtěli za cestu utratit víc, jak za celý nákup, kvůli kterému budete do zahraničí vyrážet.

Dopravní předpisy a na co si dávat pozor

Vezměme v úvahu, že do Německa pojedete svým osobním vozidlem. Nezapomeňte doplnit do povinné výbavy počet reflexních vest, který musí odpovídat počtu členů posádky ve vozidle. Kdybyste náhodou měli nehodu, nebo defekt, výstražný trojúhelník se, na rozdíl od ČR, umisťuje 100 metrů před místo defektu (v ČR je to 50 metrů). Pokud byste si náhodou večer před jízdou trochu přihnuli, nemějte obavu ze zbytkového alkoholu, v Německu totiž tolerují alkohol za volantem až do hladiny 0,5 promile. Netahejte s sebou žádné Rambo-nože, jinak skončíte v cele předběžného zadržení. Díky čmoudům a inženýrům z Afriky byly Spolkovým sněmem (Bundestagem) přijaty zákony, které klasifikují nošení nože s délkou čepele větší než 11 centimetrů za nedovolené ozbrojování. V obcích platí standardně 50 km/h, mimo obec 100 km/h, dálnice jsou většinou bez omezení, na některých narazíte na omezení 150 km/h, doporučená je rychlost 130 km/h. Na rychlosti si dávejte pozor a snažte se dodržovat maximální přípustné limity. Pro německé policisty byste se totiž velmi rychle mohli stát podezřelým, pokud limit přešvihnete. V tom případě si budou myslet, že jste něco ukradli, nebo že jste opilí, ačkoliv když pojedete zase příliš pomalu, mohli by si myslet, že jste pod vlivem drog a jistě Vás stopnou.

Pokud s sebou vezete, i když skrytě, střelnou zbraň, vyřiďte si na Policii ČR Evropský zbrojní průkaz a nechte si do něj zbraň zapsat (vyřízení stojí 1000 CZK a každá zapsaná zbraň 700 CZK). Německé policejní prohlídky bývají přísné a relativně důkladné a pokud by u Vás němečtí policisté našli střelnou zbraň, na kterou sice máte veškeré platné oprávnění z ČR, ale nebudete mít Evropský zbrojní průkaz, budou Vás považovat za teroristu a na 1000% skončíte v německém vězení. Když budete mít štěstí, vyváznete z toho pouze s pokutou a zákazem vstupu do Německa.

Mějte na paměti, že stejně tak, jako do všech zemí EU a Schengenského prostoru nepotřebujete mít cestovní pas, stačí Vám občanka. Jenže občanka opravňuje k cestování pouze jejího držitele a pokud tedy s Vámi cestuje například dítě, musí mít svůj vlastní cestovní doklad, i kdyby to byl týdenní novorozenec. Zmiňuji to proto, že němečtí policisté jsou vůči nám Čechům obzvláště přísní a kdyby s Vámi jelo v autě dítě, které by nemělo cestovní pas, nebo občanský průkaz (ano, i občanka se dá vyřídit pro novorozence), budou Vás považovat za únosce, dítě Vám odeberou, umístí jej do kojeneckého ústavu, Vás šoupnou do báně a minimálně týden své dítě neuvidíte, než se vše přes konzulát urovná a vysvětlí. Netvrdím, že toto se stane při každé silniční kontrole, ale náhoda je blbec a kdo to chce riskovat, že?

V mnoha městech funguje tzv. Eko-zóna. Němci jsou opravdu blázni a hodně věří fanatismu zelené energie a čistému životnímu prostředí a tak v některých městech existuje zákaz vjezdu dieselovým vozidlům. Benzíňáky jsou na tom s touto perzekucí sice lépe, ale nic to nemění na tom, že proto, aby mohli jejich uživatelé vjet do těchto zón, musí mít na daném vozidle umístěnou (zaplacenou) eko-známku. Tu si můžete zakoupit online a nebo si ji vyřídit na stanicích STK. Než vyrazíte na cestu, podívejte se, ve kterých městech funguje Eko-zóna a raději si ji zaplaťte, než to „prubnout na punk“ a riskovat 100 € pokutu.

Pokud jezdíte GPS navigací, dejte si pozor na to, zda-li Vaše navigace umí upozorňovat na rychlostní radary. Pokud tuto funkci navigace má, raději jí vypněte, protože tato funkce je v Německu pro GPS zakázaná a mohlo by Vás to připravit o několik desítek eur při následné pokutě. Pokutován za tuto funkci bude případně i Váš spolujezdec, nebo pasažér vzadu, pokud bude při zastavení policejní hlídkou používat navigaci s touto funkcí.

Na německých silnicích není denní svícení povinné, světla musíte zapnout až v momentě, když se setmí. V současné době (ke dni 23.7.2023) vyjde palivo na čerpacích stanicích v Německu o něco dráž než u nás. 1 litr nafty vyjde zhruba na 1,69 € (39,70 CZK), litr Natural 95 na 1,85 € (43,40 CZK). Pokud si rádi zapálíte při řízení, zakázané to není, jen s Vámi v tu dobu, kdy Vám hoří cigareta, nesmí jet ve vozidle osoba mladší 15-ti let, nebo těhotná žena. V takovém případě se vystavujete nebezpečí pokuty 50 až 200 €.

Obecně rozšířené báje a pověsti o kvalitě německých silnic jsou skutečným faktem, měli jsme možnost jet i po silnicích druhé třídy a můžu konstatovat, že to, co je kolikrát v ČR vydáváno za silnici druhé třídy, je v Německu polňačka (samozřejmě trochu nadneseně). Silniční síť je udržovaná a značení přehledné.

Co dáme do košíku?

Toto je typická otázka mnohých lidí a dodám, že velmi podstatná. Jak jistě víte z minulých dvou článků o nákupech v zahraničí, vždy zmiňuji, pro co se vyplatí k našim sousedům zajet a co naopak nemá smysl kupovat. V případě Německa je to stejné, jako v Rakousku. Připravte si velké tašky a bedny na trvanlivé potraviny, mléko, prací a čistící prostředky, dětské pleny či výživu a dehydrovanou stravu. Jestliže jsem v prvním díle psal o fantastických cenách těchto komodit v Rakousku, tak v Německu tato fantazie pokračuje.

Zemědělské produkty v podobě brambor, paprik či okurek nemá smysl kupovat (vyjdou Vás téměř o polovinu dráž, než u nás), o cibuli a česneku ani nemluvě. U pečiva stojí za zmínku akorát tak chleba, který může směle konkurovat cenám v českých marketech a kvalitou jej desetkrát předčí, protože ten německý chléb vydrží měkký a poživatelný klidně i týden, zato s tím českým byste mohli leckdy po třech dnech štípat žulové bloky v kamenolomu.

Alkohol je v porovnání s Českem dražší, o pivu ani nemluvě. Velmi příjemné jsou ale ceny vína a šampaňského. Mám-li být konkrétní, tak například lahev červeného vína Zweigeltrebe s přívlastkem pozdní sběr, se šroubovacím uzávěrem, vyjde na 2,69 € (cca 65 CZK). Takovouto láhev vína v ČR za prvé nepořídíte a za druhé, pokud už půjde o pozdní sběr, připravte si více, jak 100 CZK.

Rozhodně nemá smysl nakupovat cigarety. Z našich sousedů v levných cigaretách drží prvenství Polsko a asi i dlouho držet bude, nicméně jsem si udělal menší průzkum a oproti Rakousku je tato komodita v Německu podstatně levnější, ale stále, oproti České republice, dražší. Například krabička cigaret Camel, kde je 31 kusů cigaret, vyjde na rovných 10 €. Když si to rozpočítáme, standardní krabička o dvaceti cigaretách by vyšla na 6,45 €, tedy na 152 CZK (v ČR stojí Camelky 143 CZK).

Zajímavé je, že ač probíhá konflikt na Ukrajině a na Ruskou federaci jsou uvalovány vagóny sankcí, lze v Německu v pohodě zakoupit ruské zboží prémiové kvality, od boršče, soljanky, čokolády, zefíru až po vodku či kaviár (vše je s popiskem Hergestellt in Russland = Made in Russia).

Co se týká obchodní sítě v Německu, zastoupení má zde, stejně jako u nás například Kaufland, Lidl, Penny market či Globus, z těch u nás nefigurujících velmi dobře nakoupíte v Aldi (rakouský Hofer), Netto, Norma (ta je dokonce zastoupena i zde v ČR, konkrétně jedna prodejna je ve Veselí nad Lužnicí), Rewe či Edeka. Samozřejmě, těch obchodních řetězců je více, za zmínku stojí ještě Nah und gut (v Rakousku známý jako Nah & Frisch) nebo TEDi, z řetězců nezabývajících se primárně potravinami zmíním síť drogerií Rossmann či DM.

Košík se plní

Přejděme nyní k tomu, co jsme dali do košíku. Jednak šlo o komodity, které jsme chtěli zakoupit, z hlediska nemožnosti sehnat je u nás v Čechách a potom šlo o zboží, které nás zajímalo z hlediska porovnání s českými ekvivalenty. Z toho logicky vyplývá, že v košíku skončila Coca Cola, či Pepsi. Jednak jsme si ověřili, že v té německé Cole je cukr, kdežto v české je glukózo-fruktózový sirup. U Pepsi jsme tento rozdíl nenašli, nicméně cena nás velmi překvapila. Je fakt, že v Kauflandu v Hauzenbergu jsme to zrovna vychytali, když měli na Colu akci a tak nás dvoulitrovka vyšla na úžasných 1,11 €. tedy na 26 CZK, plná cena bez akce byla 1,89 € (44,40 CZK). Trochu nás zamrzelo, že Němci jsou fakt magoři, pokud jde o životní prostředí a proto si ještě účtují poplatky za recyklované obaly a plastové obaly, které se nevyhnuly ani té Cole. Ten poplatek se většinou pohybuje okolo 0,25 €, takže i s touto sviňárnou stála dvoulitrovka Coca Coly 1,36 €, což je 32 CZK. Buď jak buď, za tuto cenu v ČR Colu již dávno nekoupíte a to nemluvím o chuti. Ta německá prostě chutná úplně jinak. S Pepsi to bylo obdobné, tu jsme zakoupili ve Freyungu v prodejně Netto a za 1,5 litru Pepsi si řekli o 1,49 €, takže 35 CZK.

Z našeho prvního dílu o nákupech u našich sousedů víte, že v Rakousku se dají zakoupit trvanlivé potraviny velmi výhodně. Stejné je to i v Německu, akorát s tím rozdílem, že například těstoviny se neprodávají v baleních po 1 kilogramu, ale standardně po půl kile, jak jsme zvyklí u nás, nicméně cenou se to vyrovná Rakousku. Půl kila těstovin, ať už jsou to špagety, farfale, penne nebo fusilli seženete v německém Aldi za příjemných 0,79 €, což odpovídá ceně 1,58 € za jeden kilogram a to je v přepočtu 37 CZK. Když si vezmete, že za 0,5 kg takových těch lepších těstovin (Adriana, Zátkovy nebo San Fabio) dáte v ČR s přehledem 35 korun, tak je tohle „jasnej kauf“ a nejlepší na tom je, že je to stejná značka, jakou koupíte v rakouském Hoferu. Stejná situace je to ale i u jiných trvanlivých potravin, jako jsou třeba instantní polévky, nebo-li pytlíkačky. Kromě toho, že oproti českým je v Německu seženete s popiskem nikoli hmotnostním, ale objemovým (na balení není uvedeno např. 43g, ale 1 liter) a ve většině případů (ne-li ve všech) jsou ty německé opravdu na jeden litr vody (3 až 4 porce), stojí pakatel, na rozdíl od českých. Pro srovnání, pytlíková polévka od Maggi, hovězí vývar s nudlemi, Vás v ČR vyjde klidně i na 40 CZK, kdežto v Německu na 0,99 €, tedy necelých 23 CZK. Ale stejně tak, jako v Rakousku, i v Německu seženete toto zboží pod značkou výrobce, dodávajícím výhradně pro konkrétní řetězec a toto zboží je opravdu „směšně levné“, neboť zmiňovaná polévka z pytlíku, vyráběná podle německých standardů pro Kaufland, či Aldi, stojí 0,49 € (tedy 12 CZK a stále má objem 1 litr). Když tohle najdete, automaticky Vás to donutí „naházet to do košíku, nejlépe i s regálem“, protože rychle uvařenou polévku do každé situace mít doma za 12 korun pro 4 osoby se prostě vyplatí (nemluvě o tom, že složením je odlišná od české, ve které je příliš mnoho éček, škrob či sójový lecitin).Když jsem nyní u těch polévek, přejdu od sáčků ke konzervám. To je jednak zboží, které v ČR nekoupíte a jednak je to zboží, které má velmi vysokou hodnotu, co se týká nouzových zásob.

Ať už zavítáte do Aldi, Rewe, Norma, Netto, nebo Kauflandu, ve všech prodejnách najdete toto zboží. Konzervovaná polévka je unikátní v tom, že jde již o hotové jídlo, které je dokonale chráněné proti vnějším vlivům (samozřejmě asi nepřežije kruté mrazy -25° celsia, nebo naopak extrémní čtyřicítková horka) a nemusíte jej při přípravě nechat projít varem. Dá se připravit jak na otevřeném ohni, tak na indukční plotně, či v mikrovlnce. Na etiketě je srozumitelný návod na přípravu a za 2-3 minuty máte hotové jídlo pro 1 až 4 osoby v závislosti na gramáži (standardně zakoupíte balení 400g a 800g, řetězce jako je Billa či Netto nabízejí i 480g či 550g). Co se ceny týká, tak po lehkém průzkumu terénu mohu říci, že 400g plechovku s polévkou seženete od 0,49 € (12 CZK) do 1,69 € (39,70 CZK) a 800g balení pořídíte od 1,59 € (37,30 CZK) do 3,29 € (77,20 CZK). Jsou jich opravdu mraky a na své si přijde asi každý. Namátkou zmíním ty, které mne zaujaly nejvíce: Kuřecí s nudlemi, slepičí se zeleninou, jarní, vývar s krupicovými noky, čočková s uzeninou, hovězí s játrovými knedlíčky, bramboračka, gulášová, hovězí s játrovou rýží, nebo kuřecí s mrkvovým kapáním. Kromě polévek je možné zakoupit i konzervovaná hotová jídla. Ty se většinou objevují v gramáži 800 gramů (lze ale narazit i na mega balení 2,8 kg a 5 kg) a vyberete si opět ze široké škály jídel. Od Špaget s boloňskou omáčkou, Texaské fazole, Raviolli s hovězím, až po Chilli con Carne či Vídeňský guláš. Cenově se pohybují od 1,79 € (42 CZK) do 3,99 € (93,70 CZK). Abych nebyl jen u konzerv, zmíním se, že tak, jako jsou v Německu sehnatelné tyto komodity v plechovce, můžete je zakoupit i jako dehydratovanou stravu v krabičce. Obsah krabičky vysypete do ešusu / hrnce / kotlíku a za 10 minut máte hotový oběd.

Celkem mne rozsekalo, když jsem v prodejně DM objevil plný jeden regál, napěchovaný konzervovaným jídlem. To jsem fakt čuměl, jak tele na nová vrata, Kdo by čekal, že v DM sežene něco takového! Cena byla sice trochu vyšší, ale na druhou stranu prodejny DM jsou známy svou zaměřeností spíše na drogerii, kosmetiku a suplementy pro sportovce. I tak jsme v DM ve Freyungu objevili regál a v něm byla umístěna čočková polévka a spolu s ní tam na nás čekaly takové komodity, jako hrachová, cizrnová polévka (1,65 € čočková, 2,25 € cizrnová), či zeleninová polévka (2,95 €), různé omáčky jako chilli, thajská kari omáčka (2,25 €), nebo boloňská (2,65 €) a v neposlední řadě tzv. Adventure menu, nebo-li „jídlo na výlety“, kdy obsah sáčku vysypete do ešusu (nebo hrnku), zalijete horkou vodou a necháte 5 minut bobtnat. Po této chvilce je jídlo připraveno a vy se do sytosti nadlábnete za 1,75 €. Fakt pecka na drogerii. To v ČR neexistuje.

Když už jsem u té drogerie, tak každý určitě někdy slyšel, že mezi českým a německým Arielem, nebo Persilem, je šílený rozdíl. Mohu potvrdit a platí to i o rakouském a polském, ve srovnání s českým. Jednak je ten německý (rakouský / polský) aromatičtější a za druhé prostě lépe pere. Cenově vycházejí zhruba na stejno, ten polský je levnější, ale Němcům a Rakušanům se musí nechat, že když už udělají slevovou akci, tak do ní šoupnou balení, které se běžně neprodává a Vy tak máte například možnost zakoupit prací prášek o 120-ti dávkách za cenu 100 dávek a to prostě v ČR neseženete, i kdybyste se posrali. Čističe na podlahu, různé Jary a Pury, nebo Sil či Frosch zde koupíte citelně levněji, než v ČR (v řádu desítek CZK) a to nemluvě o takových věcech, jako jsou třeba věci na holení, či voňavky a parfémy. Ty se vyplatí také nakoupit v Rakousku, nebo Německu, neboť jejich cena bývá rozdílná klidně i o 100 CZK.

Známé a překvapivé

Při cestách do Rakouska, nebo do Polska jsme měli problém nalézt klasické „vepřové ve vlastní šťávě“, ale to tady v Německu nehrozí. Najdete jej téměř v každé prodejně a je jedno, jestli je to Kaufland, Netto, nebo Rewe. Za 2,49 € (58,50 CZK) zakoupíte 300g plechovku s 92% vepřovým masem ve vlastní šťávě a za ty peníze se to nedá absolutně s českými výrobky srovnat! Stejně tak stojí za zmínku například mléko, kdy 1 litr poctivého bavorského, či alpského mléka koupíte ve Kauflandu od 0,99 € do 2,45 €, ale to dražší je již prémiová řada některého z výrobců. Standardně se cena mléka pohybuje kolem 1,29 € (tedy od 23 CZK do 30,30 CZK).

Jestli si někdy kupujete pečivo v super a hypermarketech, pak jistě víte, že většinou bývá už tak třetí den nepoživatelné (buď ztvrdne, nebo zplesniví) a je jedno, jestli jde o rohlíky, kaiserky, nebo chleba. Byl jsem celkem mile překvapen, když jsem zahlédl v německém Kauflandu Krustenbrot (Chléb s křupavou kůrkou), u nás by se dal přirovnat k Mistrovskému chlebu, za který chtělo vedení obchodu pouze 1,29 € (30,30 CZK). V ČR tento chléb koupíte většinou okolo 45 CZK a jste rádi, když Vám vydrží tři dny. Námi zakoupený chléb byl ještě následující středu křupavý a měkký (tedy 5 dní).

Mezi takové položky, které si každý čas od času koupí, patří například různé arašídy, chipsy, kešu ořechy, nebo čokolády. Osobně mám velmi v oblibě oříšky v plechovkách, protože ty se prostě nezkazí, ani po deseti letech. Navíc, německé Erdnüsse (arašídy) jsou prostě skvělé a 200g plechovka nestojí více, než 1,09 € (tedy asi 26 CZK). Jiné ořechy, jako například kešu, které bývají přirozeně dražší, lze pořídit za 2,19 € (51,40 CZK) při množství 150g. Jestli si rádi dopřáváte takové věci, jako jsou nachos se salsou, zkuste si vybavit, kolik za to dáte v ČR. V Německu nás velký pytel nachos vyšel na 1,49 € a salsa na 2,09 €. Oblíbené tyčinky Knoppers vyšly na 2,19 € za balení pěti tyčinek, což je 10,30 CZK za jednu. V ČR dáte za jednu tyčinku 15, ale klidně i 20 CZK. Stejné je to s takovými pochutinami, jako třeba Kinder čokoláda a její chladírenské verze – Mléčný řez, Pinguí či Maxi king. Balení Kinder mléčného řezu vyšlo na 1,69 €, přičemž jedno balení obsahovalo 5 kusů, takže cena za jeden byla necelých 8 CZK, což je v ČR cena z říše snů, neboť tento produkt zde stojí opět 15, ale klidně i 20 CZK. U ostatních Kinder produktů je to s cenou obdobné. Pinguí vyšel na 10 CZK za kus a Maxi king na 12. Zde v ČR vše vychází okolo 20 CZK.

Když už jsme u těch chlazených produktů, nemohu si odpustit zmínit jogurty a máslo. Téma kvality a poživatelnosti jogurtů je věčné a lze říci, že když chcete kvalitní jogurt, po kterém se nezaserete až za uši, musíte si připlatit. Tak jako v ČR, i v Německu koupíte jogurty do ceny 10 CZK a určitě by stálo za to je minimálně odzkoušet, abyste měli srovnání. Ale jestli se něco opravdu vyplatí, tak jsou to jogurty ve skle, které jsem zmiňoval již v našem prvním díle, tedy v Rakousku. Pro porovnání, jogurt ve skleničce od Olmy, nebo Madety, vyjde na téměř 30 CZK při gramáži 150g, maximálně 200 gramů. V Německu koupíte jogurty ve skle, například od výrobce Ehrmann (kterou znáte z ČR z Lidlu) v gramáži 500 gramů za cenu 1,99 € (46,70 CZK), ale pak jsou zde i další značky, jako třeba Landliebe, či Demeter, kde se cena za stejnou gramáž pohybuje od 1,69 € do 2,29 € (rozmezí od 39,70 CZK do 53,80 CZK).

Pokud jde o máslo, není to tak dávno, co byla zcela běžná cena za 250g kostku másla 60 CZK a více. V té době začaly létat po internetu zprávy a zkušenosti lidí, kteří pro tuto komoditu začali jezdit do sousedního Polska, kde 200g kostka vyšla na polovinu. I dnes je zcela normální a běžné, že tam koupíte máslo v rozmezí od 18 do 35 CZK (pozor, nejedná se o „mix rostlinných tuků“, ale o máslo, na což se spousta lidí nachytala, chce to totiž číst, co je na etiketě napsáno). V Německu jsme narazili na různé výrobce a druhy másel a bylo to znát i na jejich ceně (není problém čtvrt kilovou kostku koupit za 2,65 €), nicméně velmi kvalitní a dobré máslo bylo možné pořídit například v prodejně Aldi za krásných 1,45 € (34,10 CZK), nebo v Kauflandu za obdobnou cenu. To nejlepší na konec… Chuť je prostě famózní, stejně tak, jako u mléka a to jak čistého, tak ochuceného (z prvního dílu o nákupech v Rakousku si možná vzpomenete, že jsem se zmiňoval o ochuceném čokoládovém mléku, které je prostě vynikající a obzvláště malé děti se po něm mohou div ne utlouct).

Jestli mně něco vyloženě nadchlo, tak to byly ceny dětských příkrmů a výživy, která je prostě někde úplně jinde, oproti ČR a o kvalitě a chuti ani nemluvě. Velmi zajímavé bylo zjištění, že například příkrmy pro děti od 12-ti měsíců a výše v bio-kvalitě od značky Hipp, což je jedna z nejdražších značek, vycházela na velmi příjemných 1,75 € (tedy na 41 CZK), pro děti od 5-ti měsíců se cena pohybovala okolo 1,55 € (36,40 CZK) a to nemluvím o širokém sortimentu různých typů příkrmů, jako jsou přesnídávky, či kaše na dobrou noc, nebo hotová dětská jídla. Mimo značky Hipp narazíte i na další značky, u nás například neznámé Holle, či Alette, kde jsou ceny podstatně nižší, přičemž sortiment je shodný se značkou Hipp. Kromě příkrmů byly doslova dechberoucí i ceny umělého mléka, jako je například v Česku prodávaný Nutrilon, či zmiňovaný Hipp. Vezměme v potaz, že v ČR se ceny mléka Nutrilon pohybují nyní okolo 560 CZK za balení a prémiová řada Nutrilon Pro futura stojí nějakých 640 CZK. Nám ale spadla čelist, když jsme tyto výrobky v Německu nalezli za podstatně nižší ceny, stejně jako nás to překvapilo v Rakousku. Německý Nutrilon, neboli Aptamil (v Polsku Bebilon) vyjde na krásných 18,95 € (445 CZK). Pokud Váš drobek trpí reflux syndromem (tedy pokud neustále ublinkává), je velmi moudré pořídit si příkrm, nebo mléčko, které obsahuje složku anti-reflux (od té doby, co jsme si tento výrobek pořídili, když bylo dceři pár měsíců, ublinkávání zmizelo). Aptamil Anti-reflux (v ČR prodáváné jako Nutrilon AR) vyjde v Německu na 20,95 € (491,90 CZK). Řada Aptamil Pro-futura je za pohádkových 23,95 €, tedy za 562,30 CZK, tedy téměř o 100 CZK levnější, než v ČR. A to se bavíme stále o cenách v ušmudlaném Kauflandu. V prodejnách například DM bývají ceny stejné, liší se například v řádech desítek centů, ale nelze opomenout cenu umělých mlék pro větší děti (od 1 roku, od 2 let), protože ta cena je v ČR kupodivu stejná, jak už bylo zmíněno na řádcích nahoře, ale v Německu se ta cena pohybuje úplně někde jinde. Například Aptamil pro děti od 2 let věku vyjde na 14,95 €, tedy na 350 korun. Stejnou komoditu v ČR neseženete, to za prvé a za druhé, ekvivalent, kterým je Nutrilon 3, nebo Nutrilon 4, Vás vyjde na 500 CZK, když zboží není ve slevě. V Německých prodejnách jsme narazili na ten samý produkt za 18,95 €, tedy za 445 CZK, což je opět o 50 CZK levnější, než v ČR. Nutno podotknout, že ta německá mléka mají vyšší obsah minerálů a vitamínů, než ta česká a obsahují méně cukru. Navíc v nich není palmový olej a jako bonus je v těch německých, rakouských a polských, molybden, který pomáhá rozvíjet mozkové synapse (ale pouze v mlékách pro děti do 2 let).

Obdobné to je i s plenami. Cenově vycházejí lépe, než u nás, nemluvě o složení. Ale u plenek člověk často na to složení moc nekouká, přeci jen, není to potravina, takže toto se dá přejít. Tu cenu ale neoddiskutujete. Namátkou vezmu cenu plen Babylove v prodejně DM. Jednak se tyto pleny vyplatí koupit, kvůli velikosti balení, spolehlivosti (nikdy dcerce neprotekly) a v neposlední řadě kvůli dostupnosti. Když si vezmu v potaz, že plenky velikosti 5 (vhodné pro děti od 10 do 16 kg) stojí v ČR cca 6 nebo 7 korun za kus a v Německu ty samé plenky, ta samá značka, vyšly na 3,50 CZK, tak v takovou chvíli není o čem mluvit a je potřeba tím naládovat košík. Zkrátka poloviční cena. Navíc, já jsem se s tím tedy v ČR osobně ještě nesetkal, ale v DM ve Freyungu (což je město velikostí srovnatelné s Humpolcem, nebo Světlou nad Sázavou) jsme viděli, že přímo v prostorách prodejny je pro zákazníky s dětmi připraven přebalovací pultík i s plenami všech velikostí. Jednoduše a bezplatně, pokud potřebujete přebalit mimčo, položíte ho na pultík, uděláte co je potřeba a můžete využít plenek, které jsou u tohoto pultíku, včetně krému, či pudru. Nevím jak Vy, ale já jsem se s tímto v ČR ještě nesetkal.

Cesta zpátky… Auf wiedersehen!

Nakoupeno, naloženo, jedeme domů a vydáváme se na téměř 3 hodiny dlouhou cestu zpět. Když to zhodnotím, nákup v Německu byl super, vůbec nelituji utracených prostředků, protože vím, že se mi ta investice vyplatila, ať už v podobě zakoupených kvalitních potravin, nebo pracích a čistících prostředků, či dětské výživy.

Když jsem spočítal, kolik CZK bychom za obdobný nákup zaplatili v ČR, opravdu jsem se upřímně zasmál. Za celý nákup v Německu jsme zaplatili 9.862 CZK a pokud bychom ty samé výrobky kupovali v ČR (přirozeně, ty, které zde nelze koupit, jsem pro srovnání porovnával s výrobky, které se jim nejvíce podobají svým složením, účinkem, případně chutí), zaplatili bychom 12.216 CZK, tedy o necelých 2.500 CZK více. Je to opravdu smutné, ale Česko snese všecko!

Náklady na cestu nás vyšli na 1335,90 CZK (cenu PHM počítám 30,50 CZK za litr nafty), z čehož vyplývá, že ušetřené prostředky z nákupu by nám náš výlet zaplatili téměř 2x. Na konec tohoto článku zařadím, jak se patří, tabulku s některými komoditami, které jsme zakoupili, nebo které bylo možno vidět v Německu.

V příštím, tedy závěrečném čtvrtém díle, se podíváme k našim východním sousedům, na Slovensko a tím zakončíme cestovatelský a poznávací cyklus po zemích našich sousedů, ve kterém Vám ukazujeme, jak „skvělá“ je Česká republika se svou ekonomikou poté, co se ke kormidlu dostali lemplové a kreténi z Pětidemolice, pod vedením Pjotra Ihoreviče Fialenka.

Tabulka cen některých produktů v Německu a v Česku:

Název	Cena v €	Cena v CZK	Cena v ČR
Brambory 2,5 kg síťka	3,99	93,70	64,90
Česnek 100 g	1,49	35	12,90
Cibule 750 g	1,99	46,70	31,50
Chléb mistrovský	1,29	30,30	45,90
Jogurt zrající 500 g	2,19	51,40	99,70
Máslo 250 g	1,45	34,10	34,90
Mléko polotučné 1 litr	0,95	22,30	22,90
Mléko plnotučné 1 litr	0,99	23,20	24,90
Mléko čokoládové 1 litr	1,99	46,70	–
Mléko polotučné bio-kvalita 1 litr	1,05	24,70	33,90
Vepřové ve vlastní šťávě Hoffmaier 300 g	2,49	58,46	89,90
Vepřové ve vlastní šťávě Tulip 300 g	3,19	74,90	89,90
Snídaňové maso Tulip (Luncheonmeat) 340 g	2,79	65,50	89,90
Mělněné hovězí 340 g	4,69	110,10	–
Vídeňské párky ve skle (6 ks)	3,79	89	89,90
Vídeňské mini-párečky ve skle	2,39	56,10	–
Instantní polévka (různé druhy) Maggi 4 porce	0,99	23,20	26,90
Instantní polévka (různé druhy) K-classic 4 porce	0,49	11,50	–
Instantní polévka (různé druhy) Knorr 4 porce	1,19	27,90	29,90
Konzervovaná polévka 400 g (Zimmermann)	1,39	32,60	–
Konzervovaná polévka 800 g (Erasco)	3,29	77,30	–
Konzervované hotové jídlo (špagety) 800 g (Maggi)	2,99	70,20	76,90
Kinder Mléčný řez (5 ks)	1,69	39,70	66,90
Kinder Pinguí (4 ks)	1,69	39,70	66,90
Bonbóny Haribo (250 g)	1,99	46,70	79,90
Bonbóny Nimm 2 soft (250 g)	1,09	25,60	36,50
Aptamil Advance +2 Jahre	14,95	351	549
Aptamil 1 Pro-futura	23,95	562,30	649
Aptamil Anti-reflux	20,95	491,90	559
Hipp 1 bio-combiotik (600 g)	13,25	311,10	339 (500 g)
Hipp 2 combiotik (600 g)	13,25	311,10	319
Cuccina nobile těstoviny penne 500 g	0,79	18,50	18,90
Cuccina nobile těstoviny farfalle 500 g	0,79	18,50	18,90
Dětský příkrm Mamia 12+	1,09	25,60	–
Dětský příkrm Hipp bio qualität 12+	1,79	42	64,50
Coca Cola 1,5 litru	1,89	44,40	42,90
Fazole ve slaném nálevu 400 g	0,69	16,20	16,90
Fazole Heinz 400 g	1,99	46,70	46,90