Šílenci bubnují do války! Že na to nemají, je nezajímá!
Tak se zdá, že jdeme do finále, vážení. Západní politici odhodili bílé rukavičky a sejmuli masky a nyní již nepokrytě hovoří prakticky o nutnosti válečného konfliktu s Ruskou federací. U nás, v našem Českém Kocourkově tomu není jinak a mohli jsme se o tom přesvědčit jak během vyjádření generalissima Petra Pavla, tak během nedávné schůze v poslanecké sněmovně. Agent PePa 107 podpořil jednak myšlenku uskutečnit přesun vojsk zemí NATO na Ukrajinu, čímž podpořil francouzského prezidenta Emmanuela „Napoleona“ Macrona, který již nyní, podle ruské zahraniční rozvědky SVR, připravuje k přesunu na Ukrajinu 2.000 vojáků francouzské armády, a druhak se všude chlubí svojí iniciativou na obstarání 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, která za pár týdnů nebude mít čím střílet. Jen by mě zajímalo, od koho ty granáty chtějí (země EU) koupit, když roční produkce dělostřelecké munice Ruské federace je 3x vyšší, než všechny výrobní kapacity EU+USA dohromady? Že by je „demokratické, svobodné, na lidských právech si zakládající a terorismus odsuzující“ členské země EU nakoupily od Albánie, Boko Haram, UCK nebo snad od Al-Káidy? Jedno je jisté… Turci jim nic nedají, Irák a Írán by tuto munici nejraději sami použily proti Západu, Čína se předminulou sobotu jasně vyjádřila, že se postaví za Rusko a vstoupí do konfliktu, pokud NATO zaútočí na Rusko, a na Koreu nebo Japonsko se nelze spolehnout.
Máme tu tak velké dilema, založené na jakési informaci (nebo dezinformaci?), že peníze na nákup těch granátů už jsou prý vybrané (podle oficiálních informací se rozjelo jejich sbírání) a tato munice pomůže Ukrajině čelit ruské agresi. Problém je v tom, že nikdo neví, od koho ta munice bude, kdy bude a kolik jí opravdu bude. A hlavně… co na to veřejné mínění? Dovedete si představit, co by to bylo za rambajz, kdyby se občané dozvěděli, že jejich „liberálně-demokratická“ EU nakupuje munici od teroristických organizací? Zajímalo by mne, jestli by to i v tomto případě bylo přejito stylem, že „účel světí prostředky“. A i kdyby, a je jedno, od koho by ta munice byla, se dostala na Ukrajinu, nikoho z těch nabubřelých válečných štváčů nenapadlo, že v první minutě, co se dostane na území Ukrajiny, může být transport s touto municí „zkalibrován“, nebo přeměněn v „hoooodně drahý ohňostroj“ prostřednictvím jednoho Iskanderu? Pak už bude celé EU a NATO zbývat postoupit Ukrajině snad jen německé rakety Taurus, americké ATACMS a ve finále vlastní vojáky i s veškerou NATO technikou, protože k tomu to vše tímto způsobem spěje.
Zde v této fázi ukrajinského konfliktu je krásně vidět, kam vede propaganda a sedmilhářství (nebo-li lhaní tak mocné, že mu začne sám lhář věřit a tvrdit o lži, že je pravdou). Vzpomínám si na novinové titulky, že Rusové nemají rakety, dojdou jim střely, mají jídlo a zásoby jen na tři dny, bojují s polními lopatkami, nemají díky sankcím čipy do raket a tanků, a proto kradou v ukrajinských městech automatické pračky, a podobné nesmysly. Je vidět, že šlo jen o vlhké sny těch, kteří chtěli vidět Rusko na kolenou a utvrdit tak stávající liberálně-demokratický fašistický systém, jako ten jediný správný. Ale Rusko řeklo NE! Ti, kdo hlásali, jak se věci skutečně mají, byli a jsou nazýváni dezoláty, Putinovými děvkami a agenty Kremlu, nicméně dnes spousta lidí zjišťuje, že dezoláti měli pravdu. Rusko ale neřeklo „NE!“ Západnímu systému… řeklo „NE!“ myšlence zavést tento systém v Rusku, k čemuž mělo dopomoci jeho poražení a zhroucení a následné rozparcelování a vydrancování přírodního bohatství. O to se Západ pokouší posledních minimálně 400 let.
Když se šílenství změní v mantru
Ohlédneme-li se zpět časem do 24.2.2022, tedy do dne, kdy už Rusové řekli, že „si dál nenecháme srát na hlavu“, a rozjeli Speciální vojenskou operaci na Ukrajině, vybaví se nám určitě spousta hesel a vět, které byly tehdy pronášeny nejen našimi pohlaváry. Byla to hesla jako „Jsme ve válce“, „Rusko je agresor“, „Stojíme za Ukrajinou“, „Rusko nesmí zvítězit“, „Rusko musí být poraženo“ a podobné. Z toho malého výčtu tehdy pronášených hesel muselo být každému, kdo má v prostoru mezi levým a pravým uchem mozek, že Rusko, coby jadernou velmoc, není možné porazit v konvenční bitvě. Věděli to už tehdy Američané, věděli to už tehdy Němci, věděli to už tehdy Španělé, věděli to snad všichni, kromě českých vlastizrádců a poskoků cizáckých zájmů. V posledních dnech se zdá, že počet těch, kterým tato rovnice není jasná, narůstá. Mimo našich válkychtivých politiků se válečnické tendence objevili hlavně ve Francii, dále pak v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a v Kanadě. A Francouzi dnes opravdu šlapou na plyn.
Ve francouzské televizi se již nepokrytě obyvatelstvu představují plány válečného tažení, znázorňují se na mapách obranné linie a místa rozmístění ozbrojených sil, francouzský ministr obrany připravuje vyslání 20.000 vojáků na Ukrajinu a armádní činitelé hovoří o týlové ochraně francouzských vojsk nukleárními zbraněmi, pokud by snad Rusové na francouzské vojáky na Ukrajině zaútočili. Každému snad musí jasně dojít, že pokud by Rusko nyní přestalo postupovat, Západem podporovaná Ukrajina tím získá pouze další čas ke znovuobnovení výrobních závodů, posílení armády a doplnění zbraní, nemluvě o čase potřebném na vytvoření dodatečných obranných linií. Z toho důvodu nemají Rusové sebemenší snahu zastavit svůj postup, neboť vědí, že Západ je nyní ve velmi svízelné situaci a Ukrajina jej může stáhnout do pekel s sebou. Ekonomiky západních států jsou rozvrácené, muničáky prázdné, vojenská výroba v troskách a než se Západ ekonomicky a politicky nakopne k tomu, aby toto vše obnovil a doplnil, potrvá to minimálně 20 let, pokud se do konfliktu nevloží s tím, co má. Jenže nejde jen o techniku. Té můžete mít celé vagóny, ale když jí nebude mít kdo obsluhovat, je dobrá leda tak na výstavu do muzea.
A tak se začaly pomalu a opatrně koncem ledna vypouštět testovací balónky s válečnickým narativem, aby se otestovala odolnost obyvatel Evropy vůči „do války volajícím“ heslům a výzvám. Zpočátku to byly informace o možných instruktorech a technickém personálu, pak pomalu přicházely náznaky obsluh jednotlivých zařízení a na konci února, díky slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, světlo světa spatřila teze o vyslání vojenského kontingentu členských zemí NATO na Ukrajinu. Že byl vládní smečkou a vládě posluhujícími médii označován za lháře, dezoláta a dezinformátora, to je jedna věc, že to, co řekl, se o měsíc později potvrdilo, je věc druhá (tady by asi měl Vítek Rakušanů konat a pozavírat redaktory a novináře jednotlivých mediálních domů za šíření dezinformací). Macron teď už nahlas prohlašuje, že pozemní akce na Ukrajině mohou proběhnout, aby zabránili Rusům v postupu a vítězství. Jistým milníkem by měl být pád Oděsy, Nikolajeva a Charkova. Jestli to tak bude, kdo ví.
Abychom nebyli pozadu, připojili se k Macronově válečnému běsnění i naši politici a to minimálně tím, že chtějí iniciovat schůzi poslanecké sněmovny na projednávání možnosti vyslání vojáků Armády České Republiky na Ukrajinu. Je jedno, jaké bohulibé jméno se té jejich účasti dá, bude to zkrátka přítomnost naších vojáků v zóně bojových operací, kde, pokud nejste civilista, jste legitimní cíl se vším, co si tam s sebou přivezete.
Nakonec to tedy vypadá, že se opravdu naplní slova některých chorých mozků vládní sebranky o válce s Ruskem a nutností s ním bojovat. Chtěl bych říct, že doufám, že tito šašci budou mezi prvními, kteří si vezmou na sebe mundur, do ruky pušku, na hlavu blembák a šupky dupky na frontu, ale toto doufání by bylo bláhové. Oni budou mezi prvními, kdo se budou snažit co nejrychleji a co nejdále vzdálit od válečného konfliktu, protože jsou ve své podstatě srabi a zrádci. Kvůli jejich špatnému vedení a zastřenému úsudku – o cizáckém přisluhovačství nemluvě, budou trpět především běžní občané s výjimkou těch, kteří vládní sebranku v jejich konání podporují, a ještě jsou ochotni ji znovu volit. Takovíto lidé se jisto jistě na velmi pravděpodobný válečný konflikt nesmírně těší a už si chystají nádobíčko.
Neustálé omílání nesmyslů, že „jsme ve válce“ a že „po Ukrajině jsme na řadě my“ způsobilo, že spousta lidí to vzala, jako jisto jistou věc a že to tak je, nebo snad bude, aniž by se logicky zamysleli nad absurdností těchto prohlášení. Nevzpomínám si, že bychom měli na východě hranice s Ukrajinou, protože pokud vím, tam je Slovensko a Slováci se nyní, po vzoru Maďarska, vyslovili pro nedodávání žádných zbraní a ani peněz Ukrajině a tím se tyto dvě země stávají majákem zdravého rozumu ve střední Evropě. Ale toto zhloupnutí národa nemá na svědomí jenom válečná rétorika Pjotra Signaloviče a jeho Melody boys, nýbrž dlouhodobá indoktrinace „zlým Ruskem a hodnou EU a Západem“ a rozklad klasických a konzervativních národních hodnot, jako je vlastenectví, historická paměť národa a ve finále likvidace školství, kde dochází k upřednostňování lemplů, hlupáků, budižkničemů a sráčů, kteří nevědí, jestli mají pindíka, nebo pipinu a válku viděli možná tak ve filmu od Stevena Spielberga, nebo si její průběh představují, jako když si na kompjútru zapnou Call of Duty.
Systémová likvidace institucí a hodnot, které člověka nutí čerpat moudra a fakta z minulosti a provádět kritickou analýzu současnosti, ruku v ruce s idiotským narativem rusofobie a strašením válečným konfliktem způsobily, že se z nás stala masa ovladatelných bezmozků, neschopných se bránit a schopných leda tak vykřikovat, že „my se nemusíme připravovat na boj, protože to za nás vybojují jiní“ -> to je totiž ve zkratce pojmenovaný systém „národní obrany“, protože jsme si zrušili základní vojenskou službu, rozbily školství a z chlapů jsme vyrobili zženštilé chcíplotiny. Těch bojeschopných je mizivé procento. Armáda je „profesionální“ a nebudu daleko pravdy, když řeknu, že než o armádu, tak jde o „kabaretní sbor“, který není schopen při svém počtu vojáků a techniky, pokud tedy připustím, že by se s ní mělo Rusko pustit do křížku konvenčně a bez všech těch Kalibrů, Iskanderů a Kinžálů, tak by nedokázala ubránit území o velikosti Královehradeckého kraje déle, než 2 týdny. Ale po tom, co se většina skladových zásob a vozového parku odeslala na Ukrajinu, bych řekl, že se tato schopnost vzdoru zkrátila ze 2 týdnů na 2 dny. A ministryně války Černochová se spolu s blbounem Řehkou a Fialou stále zaklínají článkem 5 smlouvy NATO. Ještě jim asi nedošlo, že USA a Británie do totální války nepůjde kvůli nějaké ČR, která je papežštější, než papež a povoluje Ukrajině (na rozdíl třeba od USA, nebo Francie, které zakázaly Ukrajincům používat rakety ATACMS a SCALP) používat své raketomety RM-70 Vampire k útoku na nevinné civilisty v ruských městech. Tuto obludnost nám Rusové připočítají k našemu válečnému účtu a až dojde na lámání chleba, tak nám jej vystaví.
A protože jsme východní křídlo NATO, dostává se nám podpory ze Západu (proč ne, když nás podpoří, o to víc do té šílenosti ti naši tupci půjdou a Západ si zase umyje ruce) a ujišťování se zásobováním a pomocí. Ale východní křídlo nejsme jenom my, jsou to hlavně pobaltské republiky, které jsou snad ještě aktivnější v poštěkávání na Rusko, než jsme my. Když si vezmu, že v ČR žije nějakých 10 milionů obyvatel, z toho mobilizační potenciál je zhruba u 3,5 milionu lidí, a ve všech pobaltských zemích žije zhruba stejný počet obyvatel, jako je mobilizační potenciál ČR, je takové jednání čisté šílenství. Nemluvě o tom, že u nás není pro takové množství mobilizovaných ani dostatek ubytovacích kapacit (kasárna se po zrušení základní vojenské služby většinou rozprodaly a dnes jsou z nich sklady, bytové domy, či, jako u nás, zahradnictví), ani zbraní, ani maskáčů, ani ponožek! Ale to nikoho nezajímá a jen kalkulují s tím, že „kdyby něco, tak článek 5 to jistí“. Suma sumárum, nemáme nic a pokud nemáte vlastní maskáče, boty, ponožky a zbraně, tak asi ani nic nedostanete a budou Vás proti dělům hnát s holýma rukama. A bláboly o „kolektivní obraně“ žádného vojáka neobléknou, nenakrmí a nevycvičí.
Černá mračna nad Evropou se stahují
Jsme tak opět, po 79-ti letech, vystaveni hrozbě války, která ovšem není vyvolána masmédii očerňovanou stranou, nýbrž těmi, kdo tu stranu očerňují – Západem. V roce 1945 skončila 2. světová válka v Evropě díky obrovské oběti a úsilí tehdejšího Sovětského svazu, jehož dnešním nástupnickým státem je Ruská federace. Válku zahájilo Německo (záměrně vypouštím to přídavné jméno „nacistické“) a Německo ji také prohrálo. Po skončení války proběhl soudní tribunál s válečnými zločinci a ti byli souzeni a také patřičně odsouzeni. Tento tribunál nesl název Norimberský tribunál a měl být odkazem budoucím generacím, že adorace nacismu, fašismu a jejich podpora nemá v lidské společnosti místo a každý, kdo by se s nimi ztotožňoval, by měl být opovrhován a odstraněn, protože tyto politické a ideologické směry měly za následek více než 60 milionů mrtvých lidí. Jenže už tehdy, během Norimberského tribunálu, ne všichni byly odsouzeni. Někteří, jako třeba Wernher von Braun, což byl konstruktér německých balistických střel a prvních raket, známých jako V-1 a V-2, byl tribunálu ušetřen a deportován do USA, kde jej tajné služby ve spolupráci s ministerstvem obrany a vnitra, implementovalo do programu NASA, kde se podílel na vývoji nosných vesmírných raket. Ale nebyl to jen Wernher von Braun, těch osob bylo mnohem více, jako třeba Walter Halstein, což byl prominentní nacista, elitní právník a tvůrce stanov NSDAP. V roce 1956 se stal prvním prezidentem Evropské komise. A mohli bychom takto pokračovat dál a dál…
Proč si o tom zde píšeme? Protože je potřeba, abychom věděli, kdo je dnes na jaké straně barikády. Na jedné straně tu máme Rusko, které nikdy žádnou válku nezačalo, ale vždy ji ukončilo a vždy čelilo bezprostřednímu ohrožení své existence a státnosti (nepočítám Čečenské konflikty a válku v Gruzii, či Abcházii, ale tyto konflikty byly, co do rozsahu, regionálního charakteru, i když na jejich pozadí byl silný politický zájem o změny poměrů v Rusku, prostřednictvím diverzních a teroristických akcí, vedených z těchto regionů). Na straně druhé stojí Ukrajina, jejímž prostřednictvím vede boj proti Rusku právě ten kolektivní západ, který do svých služeb a projektů zakomponoval válečné zločince ze druhé světové. A my se ještě, jak tupouni, k tomuto kolektivnímu Západu, adorujícího kyjevské nacisty a pohrobky Stěpana Bandery, hlásíme a podporujeme je, jako fanatici. Mám jistou obavu, že pokud se rychle nevzpamatujeme a nevypráskáme tu bandu šašků ve vládě, budeme si asi muset znovu připomenout, jak rudoarmějci vypráskali nacistickou svoloč a jejich posluhovače. A moc příjemné, ba ani sametové to nebude.
Rád bych měl na závěr pozitivní oznámení… ale bohužel. Zde už je možné pouze konstatovat, že doba tanečků v rukavičkách se minula a nyní je potřeba, aby se projevila vůle národa, vůle lidu, a těch pár blbečků ve vládě a na Seznamu (Fórum24 či iDnes) opravdu nereprezentují národ. A ta doba se blíží čím dál víc. Jednoho dne bude potřeba odhodit okovy kapitalismu a bojovat za pravdu, za právo žít… Za mír a Za svět bez nacizmu.
